Bílý plášť

Každý lékař ve filmu nebo v televizi chodí v rozepnutém bílém plášti, který, pokud možno, malebně vlaje. Vidět skutečného lékař v rozepnutém bílém plášti je spíše výjimečné. Bílý plíšť je totiž pracovní pomůcky, která má chránit, není to ozdoba. Dřívější přednosta II. interní kliniky, profesor Vančura, byl proslulý svými přeřeknutími a tím, že jeho konání nebylo vždy v souladu s bystrým chodem jeho myšlení.

Jednou se zastavil u skupinky mediků, kteří stážovali na jeho klinice a otzal se medičky, která měla nezapnutý bílý plášť: „Paní doktorko, od čeho máte bílý plášť?“ Tato nečekaná otázka zůstala nezodpovězena, jen udivený zrak zíral na pana profesora. Ten si odpověděl se zničující logikou sám: „Od toho, aby byl zapnutý!“

Láskou profesora Vančury byla nefrologie. Nesmrtelným se stal jeho příklad, když vysvětloval medikům, že i mikce (močení) se dá navodit podmíněně reflektoricky: „Když kočí močí, kůň píská.“ Inu tehdy ještě jezdily po Praze koňské potahy, dnes již to možné není.

Přeřeknutí profesora Vančury se traduje celá řada:
Pacientka ať tu moč vypije a ten čaj mi potom schovejte.
Paní, rozepněte si ten hrudník!
Vymočte se tady do půl těla.
Zavšivte mě, nebo mi natelefonujte.