Co také rozhoduje o úspěšnosti poúrazové rehabilitace

Zranění – úraz – trauma patří mezi přední příčiny pracovní neschopnosti na celém světě a jeho následky, ať bezprostřední nebo dlouhodobé způsobují nejrůznější omezení a zhoršování kvality života o nákladech na kompenzační pomůcky a postupy ani nemluvě. Zde citovaná studie z USA uvádí, že úmrtnost na důsledky poranění klesla v amerických nemocnicích na 4% úroveň, že se ale méně zájmu věnuje otázkám, co se děje se zbývajícími 96 % nemocných (resp. poraněných), jaký je jejich další osud a na čem všem záleží rychlost a úspěšnost jejich rehabilitace.

Ve studii nazvané FORTE (Functional Outcomes and Recovery after Trauma Emergencies) sledovali pracovníci celkem 1736 zraněných ze tří traumacenter (Brigram, Massachusetts a Boston) po dobu 30 měsíců s cílem určit všechny faktory podílející se na rychlosti a úspěšnosti úzdravy a návratu do běžného života..

Sledování zaměřené i na psychosociální okolnosti prokázalo, že důsledky poranění jsou delší, než se běžně předpokládá a z přídatných faktorů k tomu základnímu, jímž je rozsah poranění, že pro dlouhodobou předpověď zhoršeného uzdravování hrají významnou roli dva faktory, a to pohlaví a stupeň vzdělání. 6eny se uzdravují pomaleji a podobně jsou na tom zranění s nižší úrovní dosaženého vzdělání. U těchto dvou skupin je tedy žádoucí větší sociální podpora než byla poskytována doposud.

Komentář: Podle našich klinických zkušeností z ambulantních či lůžkových center bolesti, tyhle skutečnosti byly prokazovány opakovaně a dlouhodobě po desetiletí. Pro každou skupinu se ale nabízí jiné vysvětlení. Co se týká rozdílu mezi muži a ženami, v punktu bolesti je třeba připomenout, že má každá bolest dvě složky: nociceptivní (nervové vzruchy vedené z poškozených tkání) a emocionální, a to především úzkostou a depresivní. Tak jako v ostatních oblastech (=úzkostné a depresivní poruchy v psychiatrii) i zde mají ženy přibližně dvojnásobný výskyt závažných příznaků než muži. Tyhle zásadní rozdíly ve vnímání a zpracování stresujících podnětů jsou biologickým důkazem o tom, že ženy a muži reagují na zátěž jinak a nelze je tedy považovat za „stejné“ a chtít od nich stejné reakce (eo ipso stejné sociální zařazení)

Co se týká dosaženého vzdělání, nabízí se vysvětlení, že inteligence je užitečná nejen při dosahování postavení v životě, ale také jako základní síla prospěšná biologické složce našeho organismu. Nehledě na to, že univerzitní asistent má větší zájem vrátit se do práce (navíc vesměs nikterak tělesně náročné) než manuální pracovník do nepříliš zajímavého (ani příliš výnosného) zaměstnání.

Zdroj: Haider AH, et al.: Factors Associated With Long-Term Outcomes After InjuryAnnals of Surgery, 2018; 1 DOI: 10.1097/SLA.0000000000003101