Mají sexuální odbory budoucnost?

Pouliční sexuální pracovnice jsou jako neformálně samostatně výdělečně činné často vnímány jako „těžko organizovatelná skupina“. Protože nejsou legálně regIstrován, nejsou ani chráněny a jsou tak vyloučeny z možnosti dosáhnout institucionálních dohod na bázi kolektivního vyjednávání odborové organizace. Postrádají také pracovní a sociální ochranu – jak říkají autorky článku – z důvodu nedostatečného uznání vykonávané práce.

Navzdory tomu byly sexuální pracovnice v Argentině úspěšné při vytváření solidarity a třídního vědomí jako základu pro kolektivní akci. AMMAR (Asociación de Mujeres Meretrices de Argentina), argentinská odborová organizace sexuálních pracovnic, použila strategii „afektívneho uspořádání“. Ta vychází z participativního projektu, který byl vyvinut s aktivisty sexuálních pracovnic od AMMAR; citovaná studie zkoumá 108 rozhovorů, dotazníků a pozorování účastnic. Celkově se autorky domnívají, že je třeba, aby pracovníci a badatelé v oblasti sociologie práce a zaměstnanosti a průmyslových vztahů, věnovali i v tomto odvětví výdělečné aktivity více pozornosti emocím a možnostem jejich vlivu na organizační a kolektivní akci.

Zdroj: Hardy K, Cruz K: Affective Organizing: Collectivizing Informal Sex Workers in an Intimate Union. American Behavioral Scientist Vol. 63, No. 2, February 1, 2019 is now available online: https://doi.org/10.1177/0002764218794795