Pozitivní stáří je reálné (v Kalifornii určitě, tak proč ne u nás?!)

Berkeley je krásné místo v Kalifornii, kousek od San Francisca, když jsem tam byl naposledy (to už je opravdu dávno) jezdili tam cyklisté v kožených helmách a v nich měli podobná tykadlům zapíchaná zubařská zrcátka ve funkci těch zpětných. Na domech byly namalované postavy vyhlížející velice opravdově a Zimbardo tam předváděl půl svého experimentu s částečně poškozeným autem bez majitele. Zatímco druhé stejné auto v Bronxu už nemělo kola a další součástky, zde volali lidé na policii, že byl patrně někdo v tísni, aby se o ten automobil s vymláceným předním sklem postarala.

Stále tam studují zajímavé sociální úkazy a k těm posledním patří, že se vyplatí vydržet spolu v manželství, protože to přinese odměnou pozitivní řešení konfliktů. Nedosahuje to sice katarze popsané v pohádce Jak stařeček měnil až vyměnil, kde stařečkova manželka, dle našich medií takzvaná stařenka, po úspěšné sérii transakcí, jež stařeček provedl (od kusu zlata velkého jak koňská hlava se dopracoval až k jehle, kterou ztratil), prohlásila: Hlavně, že jsi v pořádku doma, ale povážlivě se jí to blíží.

Vědci z nové University of California, Berkeley sledovali celkem 87 manželských párů ve středním a vyšším věku po dobu 13 let a jodnotili jejich emoční interakce. Výsledky ukázaly, že čím déle spolu manželé žili, tím více se objevovalo při řešení konfliktů humoru a ubývalo kritik a defenzívních reakcí. Jejich výsledky jsou v rozporu s představami, že na stará kolena se emoce oplošťují, nebo že lidé se stávají svárlivějšími.

Tyhle nadějné výsledky vedly k prodloužení doby studie na pětadvacet let a dnešní sedmdesátníci, osmdesátníci a devadesátníci se svými partnerkami opakovaně usedají v laboratořích, kde je jim předloženo kontroverzní téma a sledovány jejich emoční reakce. Behaviorální experti vyhodnocují v dialogu jak základní emoce (hněv, úzkost, smutek, odpor), tak složené a komplikovanější, jimiž jsou pohrdání, nepětí, zájem, zaujetí, hodnocení, snaha dominovat a humor. A právě toho posledního s přírůstkem času nacházejí nejvíc bez ohledu na celkovou spokojenost manželů.

Výsledky výzkumu tak podporují hypotézu, že čím je člověk starší, tím víc si váží pozitivních stránek života. Trochu ve stylu Shakespearova sonetu 83, který po třech slokách bědování končí dvěma optimistickými řádky:

Když tohle spatříš, rozhoříš se touhou
milovat víc, co ztratíš zanedlouho.

Zdroj: Alice Verstaen, Claudia M. Haase, Sandy J. Lwi, Robert W. Levenson. Age-related changes in emotional behavior: Evidence from a 13-year longitudinal study of long-term married couples. Emotion, 2018; DOI:10.1037/emo0000551