Poznáš podle tváře korupčníka? Prý ANO.

Stařičký vtip řeší otázku jak poznat, kdy politik lže. Stačí pozorně se mu dívat na rty. Jakmile jimi začne pohybovat, je to tady! Ale z obličeje a jeho výrazu lze vyčíst i jiné kvality. Výzkum provedený na Caltech – California Institute of Technology V Pasadeně prokazuje, že pokusné osoby byly schopné na předložených fotografiích tváří jim neznámých politiků odhadnout s pravděpodobností více než náhodnou, zda tito lidé jsou náchylní ke korupci. A to aniž by o nich nebo o jejicj kariéře cokoliv věděli. U jedné tváře je pravděpodobnost jen o něco větší než náhodná, ale je statisticky významná, u větší skupiny přesnost odhadu roste.

Předchozí výzkumy ukázaly, že šířka mužské tváře, tedy poměr vodorovné a svislé osy, je rozhodující pro odhad agresivity. Muži se širší tváří jsou hodnoceni jako agresivnější a více nebezpeční než muži se štíhlým obličejem. Také tahle citovaná studie dochází k závěrům, že širší tvář se jeví pozorovatelům jako podezřelejší z korupce, než tvář štíhlá. Autoři jsou toho názoru, že hodnocení tváří provádíme všichni neustále, často podvědomě a že například na seznamkách nejrůznějšího typu často je pro volbu rozhodující jen předvedený obličej a slovní charakteristika profilu osobnosti je pro klienta podružná.

Badatelé se dopředu obhajují a poskytují si navzájem alibi, že rozhodně nechtějí jako výsledky své práce vyhlašovat, že osoby se širšími tvářemi jsou korupčníci a úzkostlivě se drží jen toho, co jim sdělovaly pokusné osoby. Pokoušejí se ale o vysvětlené, proč tyto souvislosti vyvstávají. Jedno z nich je, že „podezřelá“ tvář vede k tomu, že mezi těmi to tvářemi je pak více korupčníků vypátráno, zatímco ti ctnostně vypadající nejsou chyceni.

Pokus měl čtyři etapy. V první předložili badatelé stovce pokusných osob celkem 72 fotografií federálních úředníků, z metodických důvodů všichni byli běloši kavkazské rasy. Polovina z nich byla odsouzena pro korupci, polovina měla čistý rejstřík. Výsledek byl správně rozpoznaných 70 % padouchů.

Ve druhé etapě byly předloženy fotografie osobností z kalifornského politického života ve stejném poměru pokud šlo o narušení kalifornských antikorupčních předpisů. Výsledek byl stejný – 70 % narušitelů bylo rozpounáno.

Ve třetí etapě byly použity fotografie z etapy první, pokusné osoby měly ale určit míru koruptibility, agresiviry, maskulinity, odpovědnosti a ambicióznosti. Jednoznačně byla mezi všemi vyčleněna jen podplatitelnost, ostatní charakteristiky se ke skutečné kariéře nevztahovaly nijak přesvědčivě.

Poslední část spočívala v požadavku, aby pokusné osoby určily, z které z osmi konkrétně uvedených měřitelných vzdáleností na obličeji usuzují na korupci. Jednoznačně to byl poměr šířky a výšky obličeje. Autoři utěšují na závěr politiky – tlusťochy, že to nemusejí vzdávat, protože kromě obličeje, předvádějí i další projevy a psí kusy, kterými to mohou polepšit nebo polelat.

Zdroj:Lin C, et al.: Interferring whether Officials are corruptible from looking at their faces. Psychol Sci, 2018;095679761878888