Výroba strachu, konspirační teorie a jejich tvůrci

Psychologové napříč ideovým východiskům a teoriím o člověku se shodují, že všichni hledáme v zásadě bezpečí a jistotu, což jsou obecné hodnoty zahrnující především sycení základních potřeb a jako bonus také plnění (někdy zcela nesmyslných) přání. Rozdíl mezi potřebou a přáním definoval již Aristoteles a existenci potřeb v minulém století přesvědčivě předvedl Maslow. Potřeby – biologické, psychosociální a duchovní musí být syceny, jinak organismus chátrá, přání už jsou něčím navíc, také něčím specifickým a nejsou nezbytná k životu, ale k uspokojení, naplnění pocitu spokojenosti až slasti. Už zde je třeba upozornit, že zběsilé sledování slasti je životu nebezpečné, jak ukazují pokusy na myších, které mačkaly páčku k centru slasti tak dlouho, až zašly žízní, nebo v praxi narkomani, kteří končí podobně.

Všichni máme nějakou svou osobní filosofii, která vysvětluje základní principy chodu světa, naše postavení v něm a též úkoly, zisky a nevýhody, které z toho plynou. Rozhodující roli hrají hodnoty, které uznáváme a jsme ochotni je obhajovat a směřovat k nim. S tím souvisí víra v nejobecnější rovině. Část lidstva neochvějně věří v existenci nějaké vyšší bytosti, část zase neochvějně věří, že to tady všechno povstalo z ničeho a velká část lidí je dodnes ochotná kvůli tomuto ničím nepodloženému přesvědčení jít zabíjet ty, kteří mají přesvědčení odlišné a v tom boji se třeba nechat zabít.

Člověk je tvor společenský, podobně jako jeho příbuzní. Přirozená tlupa makaků čítá kolem pětačtyřiceti jedinců, šimpanzi jsou na tom se svým mozkovým sociálním centrem lépe a jejich větší společenství je tvořeno už pětašedesáti členy a my jich máme dokonce ke stovce. Sdílením společně prováděných rituálů se tlupa může rozrůstat, sílit a poskytovat větší bezpečí. Lidé tak na rozdíl od lidoopů vytvářejí větší společenství, kmeny, národy a národní státy s vládci a (údajně) platnými pravidly. Společně sdílené ideje jsou považovány za rozum epochy a to, co epochu předbíhá nebo brzdí je označováno jako její nerozum. Před stoletím byl například velkým a mnoha moudrými lidmi zavrhovaným nerozumem kubismus. Ten je již uznávanou klasikou, zatímco parní lokomotivy, chlouba konce devatenáctého století a reprezentant jeho rozumu se dnes stávají muzeální atrakcí.

Po tisíciletí sdílený evropský rozum, víra a náboženství podávající ji lidu až do úrovně papežské neomylnosti, byl vystřídán vědou vzešlou z magie a držené pohromadě vírou, že svět je poznatelný právě jen prostřednictvím vědců. Heretici již nejsou upáleni, ale je jim přidělován bludný balvan spolkem pojmenovaným po největším gaunerovi řecké mytologie. Jak úžasné! Jako kdyby se firma na výrobu postelí jmenovala Prokrustos nebo spolek na ochranu poutníků Babinský a Grasel.

Jashua Greene ve skvělé publikaci nazvané Moral Tribes píše, že za dlouhá desetitisíciletí společné existence druhu Homo Sapiens Sapiens jsme se nijak velkolepě, ale přece jen nějak, naučili zvládat vztahy já – ty a já – my, ale naprosto neumíme jednat ve vztahu my – oni a já bych řekl typicky česky: my – „voni“. Máme velmi kritický postoj k odlišným jedincům ve svém společenství, ale k odlišným společenstvím máme vztah preventivně ostražitý až nepřátelský, neoprávněně nadřazený a pokud jsme si vědomi, že to druhé společenství je v něčem kvalitnější, tak vztah silně zamindrákovaný. Neochota Čechů věnovat se čemukoliv jinému než okouzlujícím kvalitám vlastního pupku je enormní a nárůst nacionalismu v poslední době je alarmující.

Postmoderní doba a globalizace nás zavalily takovým množstvím nejistot a informací, že svět se stal místem biologicky sice bezpečným, ale informačně zcela chaotickým. Informační smršť je třeba nějakým jasným způsobem třídit a protože očistit zprávu od balastu je velmi náročné, vyhrál jednoduchý systém ano – ne, platí – neplatí a tohle zobecnit. Jsou v Evropě migranti? Jsou a někteří jsou zlí. Z čehož plyne: migranti jsou nebezpeční, protože jsou agresivní, chamtiví, špinaví a zlí. Kdo říká něco jiného, je jejich agent.

Doby, kdy policajt Matýsek na návsi vybubnoval, co dává vzkazovat pan starosta, jsou ty tam. Monopol na zprávu mají media a media potřebují hlavně vydělávat (a tak nám ani nepřipomenou kulaté výročí a skutečnost, že 4.2.1719 vyšlo první číslo Sobotních (outerních) poštovních novin z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním Jeho Milosti Císařské obdarováním, jejichž smyslem bylo přinést informace). Smyslem dnešních novin není přinést lidem poctivé informace, ale přinést majiteli slušný zisk. Jak je tak lidský mozek nastaven, prodávají se lépe zprávy hororové, než zvěsti veskrze poklidné a dobré. Víc než zpráva, že babička došla z kostela v pohodě domů, upoutá titulek, že babičku přepadli, okradli, zbili a pokud možno ještě znásilnili. Majitel může sledovat i další cíle a tak se v jednom letošním březnovém dnu v Lidovkách dočteme, že Stalin byl genius a že hoaxy nechodí jen z Moskvy.

Proč je náš mozek fascinován špatnými zprávami? Protože představuje signalizační, informační a exekutivní systém, který není určen k registraci klidu, ale k neustálému sledování možných rizik, nebezpečí a ohrožujících skutečností a rychlého reagování na ně. Strach je nejstarší emocí na Zemi a přinesli ho sem dinosauři ve svém prťavém mozečku před 250 miliny roky (plus/mínus 30 let). Strach upozorňoval i následníky dinosaurů a ve stejné podobě se přestěhoval i do našich těl: lebek a srdcí, tedy racionálního myšlení i emocí. Proto se s jeho pomocí docela dobře vládcům manipuluje. Není problém vyvolat strach a ujistit lid, že vůdce nás před hrozícím nebezpečím, které si eventuálně i sám vymyslel, bezpečně ochrání. Kolik blbečků je dodnes přesvědčeno, že před invazí migrantů nás zachránil sám pan prezident, tím, že řekl, že sem nesmějí! A současný premiér, sám migrant ze Slovenska, mu přitom pomáhal, protože na vlastním příkladu viděl, jak mohou takoví migranti škodit zemi, do níž se vecpou.

Mysl je mnohem širší pojem než mozek, zahrnuje jak paměť a vědomí těla, ale také paměť, vědomí i nevědomí společnosti, nicméně mozek je její podstatnou součástí. A my dnes víme, že v mozku běhají neurochemické systémy, kde informace je přenášena molekulami neurotransmiterů. Každý už dlouho ví, že adrenalin je strůjcem poplachu, méně ale, že jeho blízký noradrenalin zajišťuje velkou část stresové reakce, serotonin je známý jako král veškeré chemie, oxytocin jako hormon důvěry, melatonin jako vládce spánku, GABA jako uklidňovač a dopamin jako molekula odměny pro „jádro odměny“ – nucleus accumbens.

Méně se ví o tom, že dopamin je významný pro učení a hlavně pro rozpoznávání toho, čeho si mozek bude všímat a čeho ne. Jeho reakce je rychlejší než bliknutí oka jiným směrem. Jeho práce je u základů motivace našeho jednání, u obhajoby hodnot a jejich ochranou před nebezpečím. Je emočním podkladem našich racionálních rozhodnutí. Když je ho málo, pozornost je mdlá a nebo těkající, jako tomu u parkinsonismu nebo u dětí trpících ADHD. Když je ho naopak moc, řada nepodstatných věcí začne vystupovet jako zvlášť významné, hodné enormního zájmu, jak je tomu běžně u osob paranoidních.

Všichni máme potřebu hledat příčinné souvislosti, někdy zcela blbě, jako tomu bylo v 18. století v Příměticích, místě kde Prokop Diviš realizoval vynález bleskosvodu. Wikipedie uvádí: V roce 1759 postihlo celou střední Evropu nebývalé sucho. V Příměticích se však vesničané domnívali, že pravou příčinou tohoto sucha je Divišův bleskosvod, který rozhání mraky. Proto v březnu roku 1760 vnikli do zahrady přímětické fary, uvolnili zemnící řetězy a celou konstrukci bleskosvodu strhli a zničili. To je příklad mylného závěru.

Konspirační teorie ale už v sobě nesou zárodek paranoidity. Jsou tady lidé, kteří nám chtějí záměrně škodit, chtějí nás ovládnout a je proto třeba před nimi varovat. Ovšem jsou tak mazaní, že jejich úmysly nejsou patrné na první pohled, jak je tomu třeba u Miloše Zemana, jehož nepokryté přihrávání Rusku a Číně nepotřebuje žádné tajuplné vysvětlení, protože je patrné na první pohled, stejně jako hrabivost čápů v hnízdě.

Ničemové vystupující ve spikleneckých konstruktech jsou zcela nenápadní, jejich identita je zakryta například tím, že hlavní padouch je vlastníkem skromného vetešnictví v Londýně, ve skutečnosti však patří ke stovce nejbohatších lidí a svoje království teď potřebuje obohatit českými korunovačními klenoty, pročež posílá do Prahy svoje agenty, kteří zde vystupují v jeho zájmu jako prezident Václav Havel, který hodlal zaprodat ČR americkým imprjálistům. Ještěže nás ten Klaus a Zeman zachránili!

Se stejnou urputností s jakou táhli křižáci dobývat Boži hrob, bojují konspirátoři za svou pravdu, ta špetka dopaminu navíc jim dodává lví sílu a každé zpochybňování jen posiluje už ve stylu bludu jejich konstrukt. Že Miloš Zeman bojuje proti migrantům je vypočítavé podbízení se voličům, a to je zcela jiný motiv, než u přesvědčených šiřitelů poplašných zpráv. Nicméně on jim pomáhá vytvářet atmosféru, v níž se jim daří a všechno dohromady to pomáhá vytvářet atmosféru strachu volající po silné ruce nějakého vůdce. A po takovém touží dvě třetiny našich bližních, pro které svoboda není cílem, ale nesnesitelnou přítěží a ve stylu Čapkových ovcí volají: Třeba na jatka, jen když nás vedou!