Zimní útlum může být i chorobný

Zimní období je časem útlumu a chytrá zvířátka si pořídila dostetečné množství hnědého tuku a uloží se k spánku. Nám se to nedaří, ačkoliv až do Edisona jsme přežívali od podzimu do jara v částečném útlumu ve srovnání s letní aktivitou. Advent byl čas rozjímání a Lucky, které 13. prosince procházely všechna stavení za zpěvu náročného textu, jdu, jdu, jdu, noci upiju, byly jakousi pracovní policií. Když našly rozdělané dílo, zničily je.

Naše společnost nasadila zvýšené tempo vytvořením předvánočního konzumního shonu začínajícího pro jistotu už v říjnu a my zcela v rozporu s přírodním nastavením pobíháme jak pomatené myši dva měsíce, pak padneme, pohádáme se, týden se přejídáme a nakonec plni dobrých předsevzení, o jejichž nejméně dvoutýdenní trvanlivosti nepochybujeme, startujeme do další odporné činorodosti.

Přitom mezi námi je nemalé procento těch, kterým sluneční osvit chybí natolik, že se jim to projeví nejen jako útlum, ale klinická deprese. Její objevitel, psychiatr Norman Rosenthal (není to ten, co dělá do porcelánu) se ve svých čtyřiceti letech za prací přesunul z Jihoafrické republiky na severovýchod USA. Jak sám píše, zde poprvé zažil „narevné fanfáry podzimu“ a kouzlo stmívání, ale nakonec také zimní depresi. Je spojena s útlumem, nevýkonností a tendencí k přejídání.

Protože pracoval vedle skupiny, která se věnovala studiu melatoninu – hormonu tmy a protože byl neobyčnějně chytrý a tvůrčí duch, dal záhy dohromady souvislosti a stal se tak „nálezcem“ klinické jednotky, u které známe příčinu. Tou je – podobně jako u křivice, choroby z nedostatku vitaminu D – nedostatek slunečního světla.

Když známe příčinu, máme také kauzální (=příčinu postihující a odstraňující) léčbu: fototerapii. Nemůže to být ale ledajaké světlo, ale světlo bílé, jehož spektrum odpovídá spektru světla slunečního. A v něm je významná délka okolo 450 nanometrů – krásná modrá – chybějící nebo jen velmi málo zastoupená ve světle běžných svítidel, která používáme.

Deprese je nakažlivá, mluvíme o infekční nákaze. Jeden depresivní tvor umí zhoršit náladu pěti dalším, epidemiologické práce ukazují, že sociálně zdatný jedinec je schopen ovlivnit postupně čtyři „brázdy“ nebo vlny až k lidem, které vůbec nezná, protože jsou to známí jeho už neznámých. Tak nám to říkají sociologické poznatky posledních let.

Psáno pro Lidové noviny